Dan Quayle | |
---|---|
44. viceprezident Spojených států amerických | |
Ve funkci: 20. ledna 1989 – 20. ledna 1993 | |
Prezident | George H. W. Bush |
Předchůdce | George H. W. Bush |
Nástupce | Al Gore |
Senátor Senátu USA za stát Indiana | |
Ve funkci: 3. ledna 1981 – 3. ledna 1989 | |
Předchůdce | Birch Bayh |
Nástupce | Dan Coats |
Člen Sněmovny reprezentantů USA za 4. okrsek státu Indiana | |
Ve funkci: 3. ledna 1977 – 3. ledna 1981 | |
Předchůdce | Edward Roush |
Nástupce | Dan Coats |
Stranická příslušnost | |
Členství | Republikánská strana |
Rodné jméno | James Danforth Quayle |
Narození | 4. února 1947 (77 let) Indianapolis |
Choť | Marilyn Quayle (od 1972) |
Rodiče | James C. Quayle a Martha Corinne Pulliam |
Děti | Ben Quayle |
Sídlo | Huntington |
Alma mater | DePauw University Huntington North High School Defense Information School Scottsdale High School Právnická fakulta Roberta H. McKinneyho Indianské univerzity Indiana University – Purdue University Indianapolis |
Profese | politik, advokát, byznysmen a viceprezident Spojených států amerických |
Náboženství | presbyterianismus |
Ocenění | Ig Nobelova cena |
Podpis | |
Webová stránka | www |
Commons | Dan Quayle |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
James Danforth Quayle (* 4. února 1947, Indianapolis, Indiana) je americký politik. V době prezidentství George H. W. Bushe byl 44. viceprezidentem USA (1989 – 1993). Byl také členem Sněmovny reprezentantů (1977 – 1981) a poté senátorem za stát Indiana (1981 – 1989).
Quayle se narodil v roce 1947 ve městě Indianapolis. V roce 1974 získal titul doktora práv (Juris Doctor – J.D.) na Indiana University School of Law. Spolu se svou manželkou, Marilyn Tuckerovou, pak ve městě Huntington provozoval vlastní právní praxi. Ve věku 29 let byl zvolený do Sněmovny reprezentantů, v roce 1980 do Senátu.
V roce 1988 si ho tehdejší viceprezident a zároveň nominant Republikánské strany na prezidenta USA, George H. W. Bush, zvolil za svého případného viceprezidenta. Dvojice Bush/Quayle následně porazila demokraty Michaela Dukakise a Lloyda Bentsena.
Jako viceprezident Quayle podnikl oficiální návštěvy 47 zemí[1] a sloužil v úřadu předsedy Národní vesmírné rady (National Space Council). V roce 1992 byl na post viceprezidenta nominován znovu, dvojice Bush/Quayle ale byla poražena demokratickými protikandidáty Billem Clintonem a Al Gorem.
Quayle v roce 1994 publikoval své memoáry. V té době se léčil se zánětem žil a proto nezastával žádnou funkci. V roce 2000 se nejdříve ucházel o republikánskou nominaci na prezidenta, poté ale svou kandidaturu stáhl a podporoval George W. Bushe.